Když prší...

5. května 2007 v 13:12 | ilwens |  Úvahy
Když prší....
tak se může dělat spoustu věcí. Dívat se na televizi, hrát počítačové hry, číst knížky, spát....ale dá se i přemýšlet. Dívám se z okna. Třpytivé kapky stékají po skle a tvoří jakési cestičky...po jedné cestičke putuje i několik jiných kapek. Některé si vytvoří svoje cesty...dívám se na ně a přemýšlím. Přemýšlím právě o takových cestičkách které vytvářejí lidé. Lidé se dají rozdělit do několika skupin : podle barevnosi kůže, věku, velikosti, podle barvy očí nebo vlasů.....ale také podle toho, jakou tu svoji cestičku zvolí.... Někteří lidé nikdy nemají a nikdy ani mít nebudou svůj vlastní názor, budou se řídit ostatními, protože nevědí jak se mají chovat. Spoléhají na to, že jim tu cestu někdo předem obtížně vyšlape, a oni se po ní jenom projdou..bez námahy. Jsou to takové šedé myšky, které moc nevyčnívají. Bohužel právě tyto šedé myšky mají většinou mnohonásobně větší úspěch v životě než ti, kteří si dali tu práci a cestu si poctivě vyšlapali sami. Tito lidé se snaží vybočit a dát se vlastním směrem, nespoléhat na nikoho, sami něčeho dosáhnout...jsou ale tak unavení šlapáním cesty, že jim mnohdy nezbyde síla na nic dalšího...šedým myškám zbyde síly dost, neboť měli cestu už přichystanou. Jen se po ní projdou...a pak zase spoléhají na to, že další odbočka je už hotová..jen na ní vykročit.....A tak to opravdu je. Ne vždy ovšem ti poctivý nedosáhnou svých cílů...nejednou se stalo, že ten člověk měl ještě síly dost a vydupal si svoji kariéru sám a byl v ní úspěšný....Já znám několik takových lidí...lidí, co se snaží vytvořit svůj vlastní směr cesty, lidí, kteří se snaží vybočit z řady.....bohužel znám ale i takové lidí, kteří sní jenom to, co je jim naservírováno přímo před nos.....lidí, co sice jednou na tom budou možná líp, ale takoví lidé nebudou mít nikdy respekt, ani opravdové přátele. Ve skutečnosti v životě ničeho nedosáhnou..nikdy ničeho nedosáhnou sami....
Sedím a dívám se na tabulku skla, kde bloudí další a další kapky....některé jinou nebo stejnou cestou....dívám se na ně a přemýšlím, jakou cestou se vlastně v životě vydám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elisha Elisha | Web | 5. května 2007 v 13:13 | Reagovat

máš mocky pěknej blog:)

2 Autorka Autorka | 6. května 2007 v 11:59 | Reagovat

Mockrát kujů :)) Každá chvála potěší

3 Tam-s Tam-s | Web | 30. května 2007 v 16:05 | Reagovat

ahoj..nechci si tady vylejvat svoje pocity stejně by tě to nudilo-ale já-víš byla jsem skoro jako ty-možná že pořád sem v nitru hodně podobná-fantasy,vlci a bojovnice-to byl můj svět a pak sem se změnila-né nenechala sem se obarvit na blondýnu ani nechodím na jehlách ale změnila sem se-vzpomínám na to jak jsem byla malá keltka stejně jako ty sem se při dešti dívala z okna ale nepřemýšlela o lidech-přemýšlela o těch krásných tmavých mracích co pluly oblohou a vnímala ten klid...Měla jsem ráda ty chvíle před letní bouřkou ale i podzimní deště.To se nezměnilo ale já asi ano.měla sem blog-byl zelený plný fantasy a vlků..teď mám blog nový stala se ze mně asi blogařka kterých jsou tomhle světe tisíce,ba možná miliony...Jak jsem řekla-nechci se ti tu zpovídat ale když jsem přišla na tvůj blog,-ledala jsem nějaký obrázky vlků-asi sem si uvědomila jaká vlastně sem...Já jsem já-žádná Tam-s já sem sakra Šárka ne?!Jo přivedla si mě-teda vlastně tvůj blog na m,yšlenku zruším ten svůj a budu růst tak jak budu moc nechci se nechat ovlivňovat-díky díky za tenhle blog,díky za to co si pro mě udělala...

4 Autorka Autorka | 6. června 2007 v 10:53 | Reagovat

Pro Tam-s mockrát děkuji za krásný komentář ale v každém případě svůj blog neruš :D byla by to věčná škoda :))

5 Iris Iris | E-mail | Web | 20. července 2007 v 11:10 | Reagovat

Máš moc pěkný bolg.Chtěla jsem ti jenom říci že jseme si v mnoha pohledech velice podobné ráda bych se sezanámila s lidmy jako jsi ty protože nikdy nemohu najít zpřízněnou duši která ny mě chápala a myslím že my dvě by seme si rozuměli.A proto bych byla moc ráda kdyby jsme si třeba mohly psát přez e-mail nabo jestli máš icq mé icq je 392-352-764 budu moc ráda když alespoň odepíšeš tak Ahoj

6 neznámé... neznámé... | 3. října 2007 v 18:09 | Reagovat

Ahoy autorko!!..si jediná, která ve mě vzbudila pocit, který už sem dlouho nezažila...ten pocit mi dodal sílu, kterou já dlouho nemám, pač se všude nenajde takový blog, kde se píše o emocích, a všeho kolem toho...moc ti děkuju, a sem ti vděčná za to, co si tu napsala!!!..do života ti přeju hodně krásných, příjemných a taky dobrodružných zážitků, ač už nejsi malá holka...

7 MML3 MML3 | 13. května 2010 v 1:48 | Reagovat

Nazdar...

Zvlastni. Vzdy me prekvapi, kdyz nejsem sam, kdo premysli nad nepodstatnymi hloupostmi.

Snad jen, Hodne stesti do zivota, a nestrat se. Je to tak snadne. Mej se fajn.

8 Autorka Autorka | 15. května 2010 v 14:47 | Reagovat

Mockrát děkuji za komentáře :D

Ono vždy se najdu nějaké ty "nepodstatné hlouposti", které mě nutí o nich přemýšlet...a většinou si to ani neuvědomuji :) ale myslím si, že tohle k životu patří :D

9 MML3 MML3 | 3. září 2010 v 22:45 | Reagovat

LA LA LA.
Hodinky tikaji, cas bezi, lidi starnou a umiraji.  
---
Umrete i vy predtim nez najdete sve stesti?
Prozradim vam tajemstvi, stesti cloveka nespociva v poctu pratel ktery ma, ani v penezich ktery vlastni.
---
Umeni je asi to, kdyz clovek zjisti co chce udelat.
Umeni je to, kdyz clovek rekne, co chce udelat.
Umeni je taky to, ze clovek pujde za tim co rekl.
---
A jsem rad, ze jsem nasel cloveka, ktereho mohu povazovat za dost dobreho na to abych se od nej ucil. Sice Zemrel v roce 0. Ale jeho uceni je zive dodnes.

Good luck.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.