Bezhvězdná noc...můj příslib naděje..

30. července 2008 v 9:09 | ilwens |  Povídky
Byla noc a obloha připomínala černé plátno. Na nebi nezářila žádná hvězda, jen v dálce se rýsoval stříbrný měsíc, jako maják v rozbouřeném moři. Tou dobou hodiny na jednom kostele odbíjely půlnoc a v jednom otevřeném okně seděla dívka a vnímala krásu noci. Obličej jí párkrát ovanul půlnoční vánek. Bylo to jako jemné pohlazení...
.....

Pro někoho byl pohled na černou oblohu možná deprimující, nezáživný...Ovšem pro tuto dívku byl neobyčejný...Hvězdy jde přeci na nebi vidět skoro často. Ale aby byla obloha potažena černým sametem, to se nestává každý den. Říká se, že ve hvězdách jsou vepsány příběhy hrdinů, ale někdo v nich vidí i příběhy obyčejných lidí...Někdy mám pocit, že je tato Kniha už docela plná a připadá mi, že už není na žádném listu volné místo...Ale to se mi nejspíš zdá. Dívka seděla a přemýšlela o svém životě, o tom, co se kdy snažila udělat. Moc toho zrovna nebylo. Vlastně byla vždy líná něco udělat a potom se cítila ukřivděná, když jí někdo řekl pravdu do očí. Většinou to ovšem nevnímala a vysmála se tomu. Teď ale cítila, že ti lidé měli pravdu. Uvažovala, kolik je asi na světě podobných lidí jako ona. Určitě hodně. Uklidňovala se. Někdo věří, že je nám osud předurčen. Že je vepsán ve hvězdách. Nevěřila tomu. Kdyby byl ve hvězdách napsán každý náš krok dopředu, co by to vlastně bylo za život ? Ne, to určitě nemůže být pravda. A i kdyby, tak si v tu chvíli byla jistá, že to změní. Ale bylo by to možné ? Další pochybnosti. Její pohled sklouzl na oblohu. bylo to zvláštní. Na nebi neviděla žádnou hvězdu. Ani jedinou. Celým tělem se jí rozlil pocit radosti. Nejspíš se v Knize našla volná stránka. Rozhodla, že do této Knihy napíše taky svůj příběh. A když ho napíše ona, tak se stane pánem svého života. Žádné předurčování. Ne. Bude ho psát postupně. Pod závojem tmy se pousmála. Třeba v tuto chvíli je někdo na světě, co uvažuje stejně. Možná, že se na této prázdné stránce knihy protne několik nových příběhů obyčejných lidí. Protože Ti, jsou ve skutečnosti opravdoví hrdinové...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 akakipi akakipi | Web | 25. prosince 2009 v 17:39 | Reagovat

Jenže ne každý pak uvidí tu Knihu prázdnou... Pak tedy jen dál sedí a čeká...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.