Úvahy

Zrcadlo

25. ledna 2009 v 11:27 | ilwens

Zrcadlo....
Nic víc říkat nemusím.....







Citáty aneb moudré pravdy II.

20. září 2008 v 11:56 | ilwens
Nedávno jsem listovala jednou knížkou a objevila jsem tam několik podle mě hezkých citátů. Hezkých tím způsobem, že mě přinutili k zamyšlení nad sebou a nad mým chováním...Vybrala jsem ty, co mě nejvíce zaujaly. Možná zaujmou i Vás, možná ne...Je to věc vkusu každého z nás...
Ještě bych chtěla říct, že to nejsou citáty jenom na jedno téma...
čtěte dále...

Citáty aneb moudré pravdy..

30. července 2008 v 9:59 | ilwens
Citáty. Říkám jim moudré pravdy. Jsou docela podobné povaze lidí... Nad některými se zasměji, nad druhými se zamyslím, některé nepochopím a jiné po dlouhém uvažování zavrhnu. Ovšem narozdíl od lidí, většinou jsou pravdivé a nesnaží se nás omámit klamnými představami...
Vybrala jsem pár, které mě zaujaly..Časem možná přidám i více citátů... Tak doufám, že Vás alespoň trochu osloví.
...

A jsou tu prázdniny..

30. června 2008 v 7:50 | ilwens
Ano, je to tak. Mnozí z Vás si říkají : "Hurá !! Koněčně budu mít od školy klid!" Já jsem si to taky říkala...Jenomže si až teprve teď začínám uvědomovat, že dne 27. 6. 2008 jsem ukončila devět roků na základní škole. Když se ponořím do vzpomínek, o pár roků zpátky, vidím se ve třídě plné nových a pro mě zatím neznámých spolužáků. Musím se nad tím pousmát. Tehdy se mi devátá třída zdála tolik vzdálená. V den, kdy jsme dostávali vysvědčení mi to ani tak nepřišlo. Přiznám se, že dnes ráno jsem měla docela na krajíčku. 1. září už totiž nebudu sedět ve svojí lavici a neuvidím kolem sebe známé tváře. I když musím říci, že zrovna moc lidí mi ze základky chybět nebude. Ale přesto se mi po těch čtyřech rocích bude za nějaký čas stýskat. Na spolužácích máme položenou otázku : "Těšíš se na střední ?" Moje odpoveď : Ne. Střední se docela bojím. Ale na druhou stranu si říkám, že tam můžu potkat nové lidi, se kterými si budu třeba rozumět. Co už, já jsem strašně pesimistická osoba :)
Chtěla bych Vám všem popřát krásný, radostí prosvícené prázdniny a budu ráda, když sem někdy nakouknete a necháte tu nějaký komentík :)
Vaše ilwens

Dragonheart

13. října 2007 v 12:52 | ilwens

...Dragonheart neboli Dračí srdce...

Pokud čtete tento článek, možná se divíte, proč je zařazený v rubrice Mé myšlenky a úvahy.
Je to proto, protože nechci o tomto filmu psát nějakou recenzi, ale to, co pro mě tento film znamená.
Nedávno jsem četla několik komentářů, které říkaly, že Dragonheart je trapná pohádka s nevyvedenými triky a nestojí za nic.
Nechci tímto ovšem nikoho urazit, neboť spousta z Vás má tento názor...a navíc, tento článek nebude dlouhý...

Možná je tento film poněkud slabý na triky, možná má nezáživný děj, který je všude omílán dokola.
Ale poselství tohoto filmu je nádherné, ale nadruhou stranu dosti smutné.
Nádherné je v tom, že ukazuje sílu přátelství, oddanost jednoho ke druhému, lásku a úctu. Všechny dobré vlastnosti, které bychom měli mít v sobě.
Smutné v tom, že v dnešní době už téměř nic podobného neexistuje.
Dračí srdce je film, který není jen pouhým filmem. Poukazuje na všechny dobré vlastnosti člověka, ale i na ty špatné. Možná bychom si z něj měli vzít i nějaké ponaučení a dívat se na něho i z druhé strany..
a ne jen jako na obyčejnou pohádku a hledat například chyby v jeho grafickém zpracování...



A to je vše, co jsem Vám chtěla říct....



Co jsme vlastně zač?

2. října 2007 v 15:05 | ilwens
Menší zamyšlení..

Why??

26. září 2007 v 21:37 | ilwens
Dnes večer jsem jen tak uvažovala a přemýšlela nad různými věci...A mé myšlenky se stočili k otázce minulosti a budoucnosti : "Co bylo a co bude dál??"
Ležela jsem na posteli a přemýšlela..také vzpomínala...Na ty doby, kdy jsem si hrála na princezny a přála si být malou archeoložkou...na doby, kdy jsem ve školce vyváděla neplechy s mou nejlepší kamarádkou..na doby, které bych si tolik přála vrátit...
Když mi bylo asi tak pět, přestěhovali jsme se do malé vesnice. Já tu začala chodit do školky a nacházela nové přátele. Našla jsem jednu skvělou a neocenitelnou kamarádku...tehdy mi to ale nijak zvláštní nepřipadalo...Byla jsem šťastná, že jsem si mohla hrát na písku a taky jsem se prala s ostatními o různé hračky....V tu chvíli jsem myslela že to tak bude napořád...Čas ale plynul a já jsem brzy nastoupila do první třídy...Pořád si pamatuji ten strach...strach z neznáma, ale taky nadšení a očekávání...A tak to šlo dál...Ani jsem se nenadála a byl konec páté třídy...a mě čekalo přestoupení na jinou školu..šla jsem tam sice se spolužáky, ale ten strach z neznáma se opět ozval....
Bože...Připadá mi to, jako bych do šesté třídy nastoupila nedávno...cítím tu paniku, když jsem nastupovala do autobusu a pozorovala jsem žáky devátého ročníku...Tak živě si vzpomínám, jak se mi v sedmičce líbil jeden spolužák a byla jsem z něho úplně paf...též vzpomínka na osmou třídu, když k nám dorazili nový spolužák...A teď?
Když ráno nastupuji do autobusu, dívám se na šesťáky...bavím se tou jejich ostražitostí a nejistotou...ale pak si uvědomím: Vždyť tohle přece znáš! Vzpomínáš si na ty samé chvíle...Jenže to už je tři roky minulost....teď jsem v devítce...Čím dál víc na to vzpomínám, zdá se mi, že to bylo včera....Říkám si: To nemůže být už tak dlouho!! To není možné!!
Zároveň se ptám: Proč?? Proč je to vše nezávratně pryč?? Kam zmizely všechny ty roky??Proč se nemůžu vrátit zpět??..Proč??
Dále si ovšem uvědomuji...pár měsíců a opustím všechny, které znám ..dá se říct od školky..opustím všechno, co jsem znala a milovala...a půjdu pryč...do neznáma. Může se Vám zdát, že vše zveličuji..ale na jednom se se mnou určitě shodnete...Čas neúprosně letí..letí a nejde zastavit...i když si to tolikrát přejeme...Nedávno jsem slavila 7 narozeniny...na zahradě u babičky..Teď si vyřizuji občanský průkaz...
A co z tohoto článku, ač možná nezáživného plyne??
Co bylo, už není a nebude....roky nám budou přibývat a vrásky se pomalu, ale jistě začnou objevovat...Nezbývá, než s úsměvem na tváři a kapkou slzy v oku vzpomínat na vše, co jsme prožili..a vzpomínat na vše, co za to stojí.....
Na druhou stranu nemůžeme žít pouze myšlenkami na minulost...musíme se dívat i dopředu..po směru naší cesty...ale...
............malé.............
...................ohlednutí............
........za sebou........
................nikdy...............
..ale...................
.................opravdu.................
...........nikdy...............
.......................neuškodí :)..............

Co pro mě znamenají draci?

10. července 2007 v 12:58 | ilwens
Takže....jelikož sem dávám jenom obrázky draků, tak jsem si jednou položila otázku : "Co pro mě vlastně znamenají?" a odpověď ??
Tak si přečtěte celý článek, jestli se Vám teda bude chtít =)

Tak...a je to tady...

29. června 2007 v 11:43 | ilwens
......Takže.....
dneska 29.června 2007 pro většinu školáků naposledy zazvonil zvonek a ukončil tím školu....což může znamenat jediné......jsou tady PRÁZDNINY!!! :)) Všichni jsme zase o rok "moudřejší a chytřejší " :) takže Všem kdo ukončili školu (ročník - což je můj případ :)) mooocinky blahopřeju a přeju krááásný letní zážitky :D

Někdy...

23. června 2007 v 13:34 | ilwens
Někdy si říkám.....že se cítím jako osamělý strom v poli.....který slyší jen sténání kymacejícího se obilí ve větru..
Někdy si říkám...že jdu po nekonečné cestě.... a nevidím cíl..
Někdy si říkám..že bych se ráda prošla hustým lesem......a nemyslela v tu chvíli na nic...jen bych chodila mezi stromy a oddávala se tomu tichu...
Někdy si říkám....že se postavím na koleje a budu hledat jejich konec.....
Někdy si říkám...proč je vlastně na světě tolik bolesti a bídy...... jak bych mohla zabránit jejich šíření...
Pak si ale uvědomím......
Proč bych na to všechno měla zůstat sama??......
A proto všechny vyzývám.....
Najděte si někoho, komu můžete důvěřovat.....
Někoho o kom víte, že Vám pomůže, když to budete nejvíce potřebovat.....
Někoho, komu se budete moci se vším svěřit....
Někoho......kdo si Vás bude vážit....
Někoho...před kterým se nebudete muset přetvařovat...
Někoho, kdo Vás bude mít rád takového, jací ve skutečnosti opravdu jste..

Když prší...

5. května 2007 v 13:12 | ilwens
Když prší....
tak se může dělat spoustu věcí. Dívat se na televizi, hrát počítačové hry, číst knížky, spát....ale dá se i přemýšlet. Dívám se z okna. Třpytivé kapky stékají po skle a tvoří jakési cestičky...po jedné cestičke putuje i několik jiných kapek. Některé si vytvoří svoje cesty...dívám se na ně a přemýšlím. Přemýšlím právě o takových cestičkách které vytvářejí lidé. Lidé se dají rozdělit do několika skupin : podle barevnosi kůže, věku, velikosti, podle barvy očí nebo vlasů.....ale také podle toho, jakou tu svoji cestičku zvolí.... Někteří lidé nikdy nemají a nikdy ani mít nebudou svůj vlastní názor, budou se řídit ostatními, protože nevědí jak se mají chovat. Spoléhají na to, že jim tu cestu někdo předem obtížně vyšlape, a oni se po ní jenom projdou..bez námahy. Jsou to takové šedé myšky, které moc nevyčnívají. Bohužel právě tyto šedé myšky mají většinou mnohonásobně větší úspěch v životě než ti, kteří si dali tu práci a cestu si poctivě vyšlapali sami. Tito lidé se snaží vybočit a dát se vlastním směrem, nespoléhat na nikoho, sami něčeho dosáhnout...jsou ale tak unavení šlapáním cesty, že jim mnohdy nezbyde síla na nic dalšího...šedým myškám zbyde síly dost, neboť měli cestu už přichystanou. Jen se po ní projdou...a pak zase spoléhají na to, že další odbočka je už hotová..jen na ní vykročit.....A tak to opravdu je. Ne vždy ovšem ti poctivý nedosáhnou svých cílů...nejednou se stalo, že ten člověk měl ještě síly dost a vydupal si svoji kariéru sám a byl v ní úspěšný....Já znám několik takových lidí...lidí, co se snaží vytvořit svůj vlastní směr cesty, lidí, kteří se snaží vybočit z řady.....bohužel znám ale i takové lidí, kteří sní jenom to, co je jim naservírováno přímo před nos.....lidí, co sice jednou na tom budou možná líp, ale takoví lidé nebudou mít nikdy respekt, ani opravdové přátele. Ve skutečnosti v životě ničeho nedosáhnou..nikdy ničeho nedosáhnou sami....
Sedím a dívám se na tabulku skla, kde bloudí další a další kapky....některé jinou nebo stejnou cestou....dívám se na ně a přemýšlím, jakou cestou se vlastně v životě vydám...

Tohle je můj výtvor..

1. května 2007 v 12:12 | ilwens
Není to zrovna básnička....ale spíš moje myšlenka....
 
 

Reklama